A A A
Kontrastverktøy Kontrastverktøy Giella Giella
 

Huksenáššit

Váldde oktavuođa

Áššemeannudeaddjit huksenáššekantuvras leat deaivamis telefovnna bokte vuossárggas-duorastahkii dii.10.00-14.00. Tlf. 78 46 00 00. Sádde áinnas jearaldagaid e-poasta bokte. Vástádus meroštallojuvvo 5 bargobeaivve sisa.

Ovdagihtiikonferánsa

Ovdagihtiikonferánsa lea almmolaš čoahkkin doaimmaálggaheaddji ja gieldda áššemeannudeaddji gaskka. Fitnodat maid válljet ovddasvástideaddji ohccin, ferte čuovvut čoahkkima dalle go ovdavástideaddji ohcci galgá sáddet ohcamuša sisa. Ulbmilin čoahkkimiin lea geahčadit huksenprošeavtta maid leat plánen ja čielggadit makkár almmolaš rápmat ja eavttut gusket. Čoahkkin galgá čađahuvvot ovdalgo ohcamuš sáddejuvvo sisa. Dát ferte dahkot nu árrat go vejolaš huksenálggaheamis ja prošekteremis vai oaččut buoremus fitnu.

Njuolggadusaid ovdagihtiikonferánsa birra gávnnat plána- ja huksenlágas (PBL) § 21-1 ja huksenášše láhkanjuolggadusas (SAK10) § 6-1 .

Dábálaš dieđut

Sihke ođđa visttiide, stuorideapmái ja viiddideapmái gáibiduvvo lohpi plána- ja huksenlága mielde, nu maiddái stuora rievdadusaide ja divvumii. Galgá ohcat lobi olu eará bargguide, omd rievdadit olgguldas hámi, gaikkodit ja rokkiid deavdimii ja goaivumii. Lobi galgá maiddái ohcat go rievdada geavahusa olles vistái dehe osiide, omd rievdada ásodaga kantuvran. 

Muhtun doaimmaide galgá sáddet ohcama mas namuha ovddasvástádusrievtti, ohcamiidda main ii leat ovddasvástádusriekti  ja unnit doaimmaide ii dárbbaš áššegieđahallan. Dáin siidduin mii sávvat du gávdnat dakkár ohcanmálle mii du doibmii dárbbašuvvo.

Don gii leat doaimma eaiggát, galggat bearráigeahččat ahte doaibma lea plána- ja huksenlága ja dasa gullevaš mearrádusaid mielde, gieldda-, eanangeavahus- ja huksenplána ja gieldda mearrádusaid mielde.  

Eanet dieđut dáppe.

Dás gávnnat ohcanskoviid:

Maid áiggut hukset?

Olu unnit huksemiidda ii dárbbaš ohcat lobi.. Dás gávnnat dieđuid dan birra. Dokumeanttas gávnnat vel čilgehusaid ja makkár ohcanmálle galgá. Gávnnat maiddái eará ávkkálaš viđjjiid huksenlobi ohcamii – ohcanskoviid, njuolggadusaid, kártahoiddu j.ea.    

Doaimmat maidda ii dárbbaš áššegieđahallan

Eanaopmodagaide main leat juo visttit sáhttá hukset muhtun muddui almma sáddemis huksenlobi ohcama. Dábálaččat lea nu go lea unnit huksen, eai leat várálaččat, eai hehtte birasgotti sakka eai ge álbmoga dárbbuid. Dán gávnnat plána- ja huksenlága § 20-3.

Nammejahkii doaimmat leat biddjon huksenáššenjuolggadusaid § 4 listui. Eanet dárkilet dieđut leat čilgejuvvon láhkaásahusa bagadusas. Dasa lassin lea Porsáŋggu gielda ráhkadan sierra bagadusa doaibmamálliide maid birra dávjá jerret.

Doaimma eaiggát galgá fuolahit ahte doaibma lea plána- ja huksenlága ja gullevaš mearrádusaid mielde, gieldda-, eananheiveheami- ja huksenplánaid ja gieldda mearrádusaid mielde.

Jos dáhtut duođaštusa gielddas ahte láhkaásahus ii fátmmas du doaimma, de galggat sáddet jearaldaga gildii oktan álkes tevnnegiiguin ja kártagáhppálagain masa doaibma lea tevdnejuvvon oktan mihtuiguin.   

Hála lagamus ássiiguin ovdal go álggahat doaimma. 

Gullevaš viđjjit:

Dieđit gildii go visti lea gárvvis

Jos don leat ceggen fievrovistti, lasáhusa dehe eará vistti masa ii leat bággu ohcat lobi, de galggat dieđihit dan gildii. Gielda dárbbaša daid dieđuid go ođasta digitála kárttaid ja bidjá daid matrikkelii (almmolaš visteregisttar) oktan mihtuiguin.

Eanet dieđut leat dás.

Ohcan ovddasvástádusrievtti haga

Jos áiggošit huksegoahtit uhcánaš iežat eanaopmodaga ala, de galggat ohcat lobi gielddas. Uhcit huksemiid eatnamii mas leat juo visttit, sáhttá álggahit almma fitnodaga mas lea huksema ovddasvástádus. Loga dás vai dieđát sáhtátgo ohcat ovddasvástádusrievtti haga. 

Doaimma eaiggádin olmmoš galgá bearráigeahččat ahte doaibma lea plána- ja huksenlága ja gullevaš mearrádusaid mielde, gieldda-, eananheivehan- ja huksenplánaid ja gieldda mearrádusaid mielde.

Dás gávnnat bagadusa vai oainnát mot galggat ohcat. 

Álkit ohcanskovit priváhta olbmuide

Huksemiid kvalitehta direktoráhta lea ráhkadan ođđa ohcanskoviid priváhta olbmuid váste. Dál šaddá álkit deavdit ohcanskoviid viesso-opmodagaid uhca huksemiidda, dieđáhusa ránnjáide ja ohcat lobi geavahusa rievdadeapmái.

Ohcan doibmii mas lea ovddasvástádusriekti

Ovdal go huksegoađát, gaikkodišgoađát dehe roggagoađát opmodaga eatnama, de ferte dus hukseneiseválddiid lohpi. Huksennjuolggadusain leat olu bealit, ja daidda gáibiduvvo olu sus gii áigu ohcat.

Goas galggat ohcat?

Doaimma lobi ohcan galgá vuosttažettiin sáddejuvvot buot lágan doaimmaid ovddas maid álggaha eatnamii mas leat visttit. Muhtun doaimmaide ii dárbbaš obage ohcat lobi, eará doaimmaide sáhttá doaimma eaiggát ieš ohcat lobi. Gielddat leat ráhkadan listtu mas oaidná makkár doaimmat gullet dásaohcanfriddja ja dieđáhus.

Jos doaibma man áiggošit cegget ii gávdno listtuin, de lea dasa várra ohcangeatnegasvuohta oktan ovddasvástádusrivttiin. 

Dás gávnnat bagadusa mas oainnát mot galggat ohcat.

Ovddasvástádusriekti

Buot vistehuksemis ja anleaggadoaimmain galgá okta dehe moadde geain lea ovddasvástádusriekti. Sus lea ovddasvástádus hukseneiseválddiid guovdu das ahte doaibma lea bargojuvvon mearrádusaid mielde. Dábálaččat ožžot dušše dohkkehuvvon fitnodagat ovddasvástádusrievtti, muhto jos áiggut hukset viesu alccesat, de sáhtát ohcat ieš ovddasvástádusrievtti.

Čuovvovaš ovddasvástádusfunkšuvnnat galget čuovusin ohcamii: 

  • Ohcci geas lea ovddasvástádus (SØK)
  • Prošeavtta ovddasvástideaddji (PRO)
  • Ollašuhttima ovddasvástideaddji (UTF)

Ovddasvástideaddji bearráigeahčči ovddasvástádusa galgá ohcat dušše de go gáibiduvvo bealátkeahtes bearráigeahčču, čuj. Huksenáššiid láhkaásahusa §§ 14.2 og 14.3.

Buot huksen- ja anleaggabargguin galgá okta dehe eanet ovddasvástideaddji. Sus lea ovddasvástádus hukseneiseválddiide ahte doaibma lea bargojuvvon mearrádusaid mielde. Dábálaččat ožžot dušše dohkkehuvvon fitnodagat ovddasvástádusrievtti, muhto jos áiggut hukset viesu alccesat, dehe astoáiggi vistti/bartta, de sáhtát ohcat ieš ovddasvástádusrievtti. 

Njuolggadusat mii gustojit ovddasvástádusriektái lea:

Ovddasvástideaddji ohcci barggut:

Go leat válljen ovddasvástideaddji ohcci, de veahkeha ohcci deavdit ohcanskovi. Ovddasvástideaddji ohcci dávjá gulaskuddá gielddain dárbbašlaš dokumeanttaid dáfus, nu go dilálašvuođa kárta, eananheivehannjuolggadusaid ja soitet vel eará dieđut. Ovddasvástideaddji ohccis lea ovddasvástádus sáddet ollislaš ohcama, ja son lea du ja gieldda gaskaolmmoš prošeavtta dáfus. Gáibádusaid ovddasvástideaddji ohccái gávnnat Huksenáššiid láhkaásahusa § 12-2.

Ovddasvástádusriekti alddis = Persovnnalaš ovddasvástádusriekti iešhuksejeaddjis
Sáhttá addit ovddasvástádusrievtti doibmii sidjiide geat huksejit iežaset viesu dehe astoáiggevistti/bartta.. Eanet dieđut dan birra gávnnat dás.

Gaikkodeapmi

Jos áiggut gaikkodit vistti, de gávnnat dieđuid ohcangeatnegasvuođa dás.

Bázahusplána
Go gaikkoda vistti, de soaitá dárbbašit ráhkadit bázahusplána.  '

Mii lea "bázahusplána"?
Bázahusplána lea plána mas čilgejuvvo mot huksen- JA gaikkodanbázahusaid kártejit, sirrejit huksenbáikkis ja ahte bázahusat dolvojuvvojit lobálaš vuostáiváldinbáikái.  Eanet dieđuid bázahusplána birra gávnnat dás.

Dieđáhus lagas ássiide

Jos áiggut cegget juoidá masa galgá ohcat lobi, de galggat dábálaččat dieđihit dan lagamus ássiide. Eanet dieđut dás.

Gárvvisvuođa duođaštus

Og doaibma lea gárvvis, de galgá ovddasvástideaddji ohcci ohcat gárvvisvuođa duođaštusa sierra skoviin. Gárvvisvuođa duođaštusa addá gielda go dus leat doarvái loahppaduođaštusat ja gárvvisvuođa cealkin doaibmaeaiggádis dehe ovddasvástideaddji ohccis.  Doaimmaide maidda gáibiduvvo bealátkeahtes bearráigeahčču galgá loahppadárkkisteami dokumentašuvdna. Loahppadokumeanttašuvnnas galgá oidnot ahte doaibma lea bargojuvvon lobi ja dán lága njuolggadusaid mielde.


Eanet dieđuid loahppaduođaštusa birra gávnnat dás. 

Divat

Gieldda huksenáššiid gieđahallama ovddas galgá máksit. Gieđahallandivaha galgá máksit vaikko vel ohcan soaitá ge hilgojuvvot. Fakturá sáddejuvvo dábálaččat doaibmaeaiggádii.

Dás gávnnat divatregulatiivva.

Cavgil ustibii Čálit